Aneta Mazouchová je matkou tří malých dětí, podnikatelkou a kandidátkou za Nezávislé Vlašim. Jak zvládá skloubit rodinu, byznys a kandidaturu, co ji k rozhodnutí kandidovat přivedlo a jakou změnu chce pro město prosadit, jsme se jí zeptali v následujícím rozhovoru.

Máte tři malé děti a zároveň podnikáte. Jak vypadá váš běžný den, když se to všechno snažíte skloubit dohromady?

Takhle to zní strašně hekticky, ale zase tak hektické to není. Děti mě naučily dobře plánovat a podnikání zase dotahovat věci od A do Z. Myslím, že se podnikání s dětmi vlastně docela pěkně doplňuje.

Podnikání mi navíc umožňuje mít flexibilní pracovní dobu. To mi velmi vyhovovalo hlavně v době, kdy byly děti úplně malé. Neznamená to méně práce, ale mohu si ji lépe rozvrhnout podle potřeb rodiny.

Co vás přivedlo k rozhodnutí kandidovat do zastupitelstva?

Upřímně řečeno, v životě by mě nenapadlo, že se budu angažovat v politice. Přivedla mě k tomu vlastní zkušenost občanky, které začalo vadit, že se o některých problémech sice mluví, ale nikam se neposouvají.

Zlomová pro mě byla bezpečnost na Divišovské ulici. Sešla jsem se kvůli ní se starostou a dalšími zástupci města. Za město přišlo pět lidí, za občany jsem tam byla já se svou tehdy půlroční dcerou. Ve zpravodaji pak byla schůzka popsána jako setkání s občany.

Po setkání už se mi ale nikdo neozval. Když jsem se později připomněla, dostala jsem v podstatě jen odpověď, že silnice je v krajské správě. Tím pro ně celá věc skončila, bez informace, že by město chtělo dál hledat řešení nebo jednat s Krajem.

Divišovská je přitom jedním z příjezdů do města, auta tam často přijíždějí vysokou rychlostí a samotné občasné měření rychlosti problém nevyřeší. Tehdy jsem si řekla, že když se mi bezpečnější řešení nepodařilo prosadit jako obyčejné občance, pokusím se o to jako zastupitelka.

Jak na vaši kandidaturu reagovala rodina? Máte doma oporu?

Manžel se mi nejdřív smál. Asi si stejně jako já nedokázal představit, že se jednou pustím do komunální politiky. Postupně ale pochopil, proč jsem se tak rozhodla - po zhruba dvaceti letech velmi podobného vedení podle mě Vlašim potřebuje také nové, mladší a proaktivní lidi, kteří nejsou spojeni se současným vedením a přinesou jiný pohled. Neznamená to, že všechno dosavadní bylo špatně. Každé město ale potřebuje nové nápady a určitou obměnu, jinak začne stagnovat.

Manžel mě proto podporuje a o Vlašimi, jejím demografickém vývoji a možnostech dalšího rozvoje se spolu často bavíme.

Máme tři děti a samozřejmě bych si přála, aby jednou chtěly ve Vlašimi zůstat nebo se sem po škole vrátit. K tomu jim ale musíme připravit pěkné prostředí, bezpečné město s kvalitními službami, dostupným bydlením, pracovními příležitostmi a životem i mimo práci.

Bezpečnost, otevřená radnice i mladí lidé. Které téma programu Nezávislých je vám jako mamince a podnikatelce nejbližší?

Jako mamince je mi nejbližší bezpečnost. Chtěla bych, aby děti mohly chodit samostatně do školy, za kamarády nebo na kroužky. Ve Vlašimi ale podle mě chybí ucelený pohled na bezpečné pěší trasy. Například na jedné z důležitých přístupových tras k ZŠ Sídliště chybí bezpečné místo pro přecházení.

Bezpečnost přitom není jen otázkou několika přechodů. Je potřeba sledovat, kudy děti a ostatní chodci skutečně chodí, kde auta jezdí příliš rychle a kde chybí logické napojení chodníků. Riziková místa by měla být odborně posouzena a řešení následně dotažena.

Jako podnikatelce je mi velmi blízká také otevřená radnice. Občan by neměl složitě hledat, co se na zastupitelstvu projednávalo, jak bylo rozhodnuto a kdo za danou věc odpovídá.

Co vnímáte jako největší výzvu, které Vlašim aktuálně čelí?

Za jednu z největších výzev považuji stárnutí města a odchod mladých lidí. Tomuto tématu jsem se chtěla věnovat konkrétně, a proto jsem uspořádala veřejnou přednášku o demografickém vývoji Vlašimi. Připravil ji můj manžel, který se demografii profesně věnuje.

Vlašim má přitom obrovský potenciál už v tom, že zde máme čtyři střední školy. Každý rok tu studují stovky mladých lidí, kteří ve městě tráví několik důležitých let života. Otázka je, co uděláme pro to, aby část z nich chtěla ve Vlašimi zůstat, případně se sem po vysoké škole vrátit.

Nestačí jen konstatovat, že mladí odcházejí. Potřebujeme zjistit proč. Chtěla bych proto uskutečnit šetření mezi mladými lidmi a zeptat se jich, co by je motivovalo ve Vlašimi zůstat, vrátit se po studiu nebo zde založit rodinu či podnikání.

Jako statistička vím, že bez kvalitních dat můžeme snadno připravovat opatření, která nebudou odpovídat skutečným potřebám lidí. Výsledkem proto nemá být další dokument do šuplíku, ale konkrétní kroky v oblasti bydlení, pracovních příležitostí, podnikání, služeb a volného času.

Může s tím souviset také podpora začínajících podnikatelů?

Určitě. Jednou z cest může být například menší podnikatelské centrum, které nabídne sdílené zázemí, poradenství a mentoring. Nové provozovny a služby by zároveň mohly pomoci oživit centrum města.

Lékaři, městská policie a technické služby, zmiňujete také nedostatek lékařů. Co může město reálně udělat?

Jako statistička spolupracuji s lékaři a zdravotnickými organizacemi. Když město zveřejnilo inzerát na hledání lékaře, oslovila jsem několik lékařských organizací a požádala je, zda by jej mohly zveřejnit. Vyšly mi vstříc.

Samotný inzerát ale neobsahoval příliš konkrétních důvodů, proč by si měl lékař vybrat právě Vlašim. Dnes je běžné, že města nabídnou pomoc s ordinací, městský byt nebo podporu při zahájení praxe. Bez konkrétní nabídky není být šance na úspěch příliš vysoká.

Za smysluplnou cestu považuji také cílené oslovování absolventů vlašimského gymnázia, kteří odešli studovat medicínu. Mají k městu vztah a rodinné vazby. Bylo by hezké, kdyby se jim jejich rodné město po letech ozvalo, řeklo jim, že o jejich návrat stojí, a nabídlo jim skutečnou pomoc.

Lidé často kritizují fungování městské policie a technických služeb. Co by se podle vás mělo změnit?

Když mluvím s lidmi ve Vlašimi, velmi často se vrací stejná témata - nepořádek, stav některých veřejných prostranství a pocit bezpečí. A není to jen něco, co člověk čte na sociálních sítích. S těmi lidmi se potkávám, mluvím s nimi a slyším konkrétní zkušenosti z jejich ulic a čtvrtí.

Projekt Otevřená Vlašim považuji za moderní a užitečný krok. Občan upozorní na konkrétní závadu a město ji předá technickým službám k nápravě. To je určitě dobře. Zároveň jde ale stále hlavně o záplatování jednotlivých problémů. Takový systém nemůže nahrazovat pravidelnou kontrolu města, plánování údržby a kvalitní řízení technických služeb.

U městské policie bych si představovala větší preventivní přítomnost v problémových lokalitách a u škol, nejen řešení přestupků nebo občasné měření rychlosti.

U vedoucích pozic městských organizací považuji za správné po určité době vypisovat otevřená výběrová řízení. Stávající ředitel se může znovu přihlásit, představit výsledky své práce a plán dalšího rozvoje. Zároveň ale dostanou možnost nabídnout svou koncepci i další uchazeči.

Nejde mi o personální výměny za každou cenu. Jde o to, aby důležité organizace neustrnuly v rutině a jejich vedení mělo motivaci služby průběžně zlepšovat.

„Transparentnost není drahá investice“. Prosazujete také participativní rozpočet. Co by měl městu přinést?

Participativní rozpočet není žádný experiment. V jiných městech běžně funguje a umožňuje občanům navrhovat menší projekty, o jejichž realizaci následně sami hlasují.

Nemusí jít o velké investice. Mohou to být úpravy veřejného prostoru, zeleň, herní nebo sportovní prvky, lavičky či komunitní projekty.

Když projekt vznikne přímo z občanské iniciativy, lidé k němu mají vztah. Často je to pro ně srdcová záležitost a mají zájem, aby dobře fungovala i do budoucna. Začala bych pilotním ročníkem s jednoduchými pravidly a následně bychom vyhodnotili, co se osvědčilo.

Jaké dlouhodobé projekty byste chtěla ve Vlašimi otevřít?

Dlouhodobě mě trápí stav některých městských budov a hlavně to, že pro ně město nemá jasné využití. Pokud objekt jen leží ladem, je to ztráta pro všechny. Město nese náklady, budova chátrá a zároveň nepřináší žádný užitek obyvatelům ani návštěvníkům.

Příkladem je Domašínská brána, ale není jediná. Podobně je potřeba přemýšlet i o kulturním domě, Husově domě nebo staré poliklinice. U každého z těchto objektů by mělo být jasné, jaký je technický stav, k čemu má dlouhodobě sloužit, kolik bude jeho obnova stát a jaký přínos bude mít pro město.

Jedním z míst, u kterých bych ráda otevřela diskusi o novém využití, je bývalý zimní stadion. Mám zatím jen určitou vizi, nikoli připravený projekt. Myslím, že by bylo pěkné, kdyby tam jednou mohlo vzniknout například kryté dětské hřiště s kavárnou a půjčovnou kol či koloběžek.

Díky poloze u zámeckého parku by se z tohoto místa mohla stát přirozená vstupní brána do parku a zajímavý cíl pro místní rodiny i návštěvníky města. Rodiny dnes jezdí například na kuličkovou dráhu do Zruče nad Sázavou. Vlašim má krásný park a bylo by hezké nabídnout něco, za čím by naopak lidé přijeli k nám.

Je to opravdu jen vize k diskusi. Nejdříve by bylo nutné prověřit technický stav budovy, náklady, budoucí provoz i další varianty využití. Podstatné pro mě je, aby město pro svůj majetek mělo dlouhodobý plán a aby žádná významná budova nezůstávala roky bez jasné budoucnosti.

 Co chce změnit jako první? Které agendě byste se chtěla věnovat a co byste chtěla změnit jako první?

Nejvíce bych se chtěla věnovat transparentnosti a kontrole fungování města. Jako statistička jsem zvyklá pracovat s podklady a ověřovat výsledky. V podnikání zase nestačí říct, že se na něčem pracuje - klient nakonec musí dostat výsledek. Stejnou důslednost bych chtěla přinést i do zastupitelstva.

Jako první bych prosazovala věci, které lze změnit rychle a téměř bez nákladů: zveřejňování zápisů a podkladů ze zastupitelstva, online přenosy s archivem a snadno dostupné kontakty na zastupitele.

Zveřejnit již hotový zápis znamená v podstatě jen vložit dokument na web. Transparentnost není drahá investice, ale otázka přístupu. Veřejná správa, která není transparentní, podle mě nemůže fungovat opravdu dobře.

Důležitá je pro vás také podpora místních spolků a komunit?

Ano. Důležitá je pro mě podpora místních spolků, komunit a aktivních lidí. Právě oni do Vlašimi přinášejí život, pořádají akce a propojují obyvatele. Bez jejich energie by Vlašim místy spala úplně. Město by jim proto mělo nabídnout otevřenou spolupráci, rozumnou podporu a vhodné prostory.

Jak si představujete povolební působení Nezávislých?                                                                                              

Naším cílem je být součástí skutečné změny ve vedení Vlašimi. Smysl nám dává podílet se na koalici, která nebude pokračováním současného uspořádání kolem Volby pro město, ale přinese modernější způsob vedení města, tedy větší otevřenost, komunikaci s občany a aktivní hledání cest, jak zlepšovat život ve Vlašimi. Chceme město, do kterého se budou mladí lidé rádi vracet a kde starší generace najde všechny potřebné služby, zejména lékaře.

Pokud pro takovou koalici nevznikne potřebná většina, chceme být konstruktivní opozicí. To neznamená automaticky hlasovat proti všemu. Dobré projekty podpoříme. Zároveň budeme přicházet s vlastními návrhy, vyžadovat kvalitní podklady a upozorňovat na věci, které podle nás nefungují.

Nechceme být v zastupitelstvu jen do počtu. Ať už budeme ve vedení města, nebo v opozici, chceme být aktivní a přinášet konkrétní nápady.

Co byste chtěla, aby bylo ve Vlašimi za čtyři roky jinak?

Chtěla bych, aby lidé měli pocit, že se město opravdu posunulo a že jejich hlas má váhu. Aby bylo samozřejmé, že si každý snadno dohledá, co se na radnici projednává a jak se rozhoduje, a aby podněty občanů nekončily jen odpovědí, ale pokud je to možné, také konkrétním výsledkem.

Byla bych ráda, kdyby byly bezpečnější cesty dětí do škol a na kroužky, město mělo jasný plán pro své nevyužité budovy a více podporovalo spolky, komunity i lidi, kteří tu chtějí něco rozjet. A hlavně bych chtěla, aby Vlašim byla městem, ve kterém mladí lidé vidí svou budoucnost a mají důvod tady zůstat nebo se sem po studiu vrátit.

Za čtyři roky samozřejmě nebude hotové všechno. Ale mělo by být jasně vidět, že se město nehýbe jen jednotlivými záplatami, ale že má směr a konkrétní výsledky.